Ve středu 11. listopadu hostil pražský klub Rock Café zajímavou trojici interpretů. Domácí Abbie Falls předvedli set plný vtípků a nebrali se snad ani na minutu vážně. Přátelsky povzbuzovali přítomné k tanci a jejich setlist čítal množství známých songů napříč celou diskografií. Na to, jak byl sál nakonec zaplněný, ač to tak zpočátku vůbec nevypadalo, se chvílemi zdálo že na pokusy o wall of death bylo prostoru tak nějak málo. Opak byl pravdou, kolegiální rozestoupení se až někam k východu ze sálu pomohlo a od té chvíle nebyl pit prázdný. Škoda jen že set byl poměrně krátký.
Vystoupení Within Destruction byl pro mě osobně odškrtnutím z bucket listu. Tahle slovinská corovka se skoro až nerdovskou zálibou v japonské kultuře je příjemným odbočením z mainstreamu a jelikož jsem jí při jejich poslední návštěvě u nás prošvihla, těšila jsem se až je zažiju naživo. A nelitovala jsem, energie která z celé grupy po celou dobu šla byla neuvěřitelná, líbila se mi interakce s publikem od všech členů kapely.
Zlatým hřebem večera byli američtí The Browning, kteří se nebojí mixovat žánry a nabídli nám opravdu pestrou paletu elektronického coru, kdy vzali vše co dělá rave ravem a smíchali to s chytlavými breakdowny. Podle reakcí bylo v prostoru Rock Café spousta příznivců elektronické hudby a tak to chvílemi vypadalo že jsme v nějakém úplně jiném klubu. K mému překvapení jsem si ale tohle spojení užila, pokud předchozí sety byly skvělé, The Browning tu laťku přeskočili. Troufli si i na cover retro pecky „A decade in Blue“ od Eiffel 65, kdy zpíval skoro každý. Tohle je prostě typ hudby co vám dodá okamžitý dopamin a tak trochu doufám že si u nás svoji zastávku zopakují, protože tohle naživo bylo vážně něco unikátního a troufám si tvrdit že si najde spoustu fanoušků z obou subkultur.