Po roce jsme se vrátili do Park036, hradeckého areálu, který hostuje jeden z největších festivalů-Rock For People. Letošní ročník se kompletně vyprodal a my byli naprosto natěšení na program který je letos znovu rozmanitý a dokonce prodloužený na 5 dní.
Po navýšení kapacity a počátečních loňských problémech se do toho tým RFP pořádně obul a vylepšil komfort návštěvníků na základě jejich přání a potřeb. Za zmínku stojí větší počet sprch, tribuna u spodní velké stage, kde si mohou návštěvníci užít výhled na kapely aniž by do nich někdo strkal v pitu a podobně.
Kdo se bál že letos oblíbený „štamgast“ festivalu Vypsaná Fixa nedorazí, měl určitě radost. Kapela byla oznámena na otevírací gig v E2 stanu a tím pádem bylo probuzení se do prvního dne (pokud jste byli dostatečně nedočkaví a účastnili se i party v den 0) nebo po příjezdu a rozložení stanu, příjemný optimistický zážitek. Vypsaná Fixa přivezla i dárek v podobě nových songů z desky IDEÁL a všichni se bavili.
Druhá kapela ve stejné stagi nemohla být od té první na hony vzdálenější. Texasští Kublai Khan TX jedou na vlně tak trochu „macho hardcoru“, který je asi tím nejlepším i do posilovny když zvedáte těžké váhy. Tady se zvedaly pěsti, dupalo se do podlahy a pokud jste potřebovali někde upustit páru z návalu pracovních nebo životních starostí, nemohli byste si vybrat lepší moment.
We Came as Romans
Přání od našeho šéfredaktora Honzy se konečně naplnilo. WCAR neměli úplně dobrý čas aby se nekryli s kapelami se kterými by se museli o své fanoušky podělit. I tak byla účast hojná. Kapela působila sebejistě a i z hlediska komunikace s publikem, nebylo co vytknout. Big up musíme dám skupince nadšenců v kostýmech Římanů a došlo i na Asterixe, Obelixe a druida!
Magnolia Park se svým songem „Shallow“ nedávno doslova zbořil internet. Naživo byla ale show tak nějak utahaná a i na romantický metalcore poměrně plochá.
Co rozhodně nebylo utahané bylo vystoupení indických bouřliváků Bloodywood. Představte si že jíte tikka masalu s extra dávkou zázvoru a přesně tak nakopávající tahle parta je. Spolu s několika tradičními hudebními nástroji je tohle podívaná, která si zasloužila přesně tolik circle pitů, které jsme tam zažili. A že už bychom je ani nespočítali.
Po malé přestávce jsme se zastavili v ČT Art na veselých As It Is. Pokud jste si někdy pustili early 2000s romatické komedie, tohle byl přesně vibe středoškolských proms. Trochu mimo naší preferenci ale stále se bavit? To je přesně to proč RFP tolik zbožnujeme. Tahle britská formace nás bavila od začátku do konce.
Jedním z nejočekávanějších slotů byli Electric Callboy. A ti nám potvrdili že tohle můžeme poslouchat donekonečna a snad nikdy se nám to neomrzí. Působivá show s tématickými převleky, ohni a konfetami je něco, co chcete minimálně jednou za život zažít. Nebo skoro každý rok, jako my, protoe kde se tahle senzace zjeví, tam se řítíme rychlostí světla. Jediné co nás mrzí je nepřítomnost Babymetal na featu k songu „Ratatata“, stejně tak jako chyběly u Bloodywood ale tour data jsou neúprosná.
Někeří z nás se byli podívat na Gorillaz, já osobně si ale vybrala Boundaries. A byla to ta nejtvrdší show celého prvního dne. Tak atmosférickou metalcorem líznutou temnotu jsme sice tušili už z videoklipů ale naživo moje očekávání předčili. Nová deska vyjde už brzy, uděláme pro vás poslech a případně ne/doporučení.
Ve stejnou dobu bořili jinou stage tuzemští Tchert. A co k tomu má co říct Honza?
Dorazil z pekel a nikoho nenechal na pochybách, že místo na tuzemské scéně má jisté! Tchert totálně rozsekal večerní program na Petr Svoboda stage. Tohle vystoupení mělo zkátka všechno a bláto na botech drhneme ještě teď!
Den jsme chtěli zakončit oblíbenými Thrown. Jejich opakované krácení setu o 25 minut a nechávání lidí čekat na jejich set, který ani jako headline show neměl v Praze víc než 35 minut nás předśvědčilo o tom, že tato kapela je v podstatě jen cashgrab, který nestojí za další podporu.