Německá raperka Ikkimel dorazila do Prahy se svou charakteristickou energií a sebevědomím, která jí v posledním roce vystřelila na sociálních sítích i klubových pódiích. Její koncert ve vyprodaném klubu však přinesl jak okamžiky, které strhly publikum, tak momenty, jež vyvolaly rozpaky.
Hned od začátku bylo jasné, že česká zastávka je pro Ikkimel především „domácím zápasem“ její fanouškovské základny z Německa. Drtivou většinu publika tvořili právě Němci, kteří před klubem vytvořili dlouhou frontu vinoucí se od Rock Café až za roh ke Quadriu.
Samotná show odstartovala dynamicky a Ikkimel na pódiu působila jistě. Silné bassové beaty, estetika hyperpopu a ostrý rap fungovaly skvěle ve chvílích, kdy zpěvačka opravdu jela „naživo“. A tady přichází kámen úrazu – fanoušci i kritičtější posluchači si nemohli nevšimnout, že značná část koncertu byla podpořena – a někdy až přehlušena – playbackem. Na některé tracky to fungovalo jako doprovod, jindy však bylo obtížné rozeznat, kdy Ikkimel skutečně rapuje a kdy jen gestikuluje do předem nahraných vokálů.
Přesto nelze upřít, že výkon měl sílu. V setlistu jsme se dočkali ikonických party songů stejně jako víc melancholických tracků se sing alongy. Dav i přes občasné technické a „autentické“ nedostatky, reagoval bouřlivě. Ikkimel má charizma a schopnost strhnout celý klub a právě to jí posílá do vedení německých žebříčku.