Čtvrtý den byl za nás velmi očekávaný už jen kvůli headlinerovi, o kterém se zmíníme později. První nás zaujali excentričtí Creeper, hrající rock podkreslený temnou až vampýrskou aurou a s tím spojenou vizáží. Vystoupení působilo jako z divadla a velmi zábavně, byl to pro nás objev který rozhodně prozkoumáme více.
Hardcoroví Stray From The Path, kteří nedávno vydali svoji poslední desku kariéry s názvem „Clockworked“ a s tím související ukončení působení na scéně ze sebe vydali naprosté maximum. Jejich zastávka na festivale mělo být poslední šancí jak tuhle formaci zastihnout v ČR, záhy ale oznámili ještě jednu show na podzim v Praze. Čekat se nám ale rozhodně nechtělo a tak jsme se na ně běželi podívat už teď. Kapela měla mnohem více energie než my, čtvrtý den, pečící se na horkém slunci běhajíc mezi stagemi a zaznělo několik songů i z výše zmíněné desky. Tenhle konec kariéry nás osobně dost mrzí, ale kapela k rozpadu má jistě svoje důvody, které nehodláme rozporovat. Něco nám ale říká že bychom si to repete dát v listopadu měli a litovat toho rozhodně nebudeme.
Vydýchat jsme se zašli na uvolněné Thrice, kteří si pohrávají s alternativou kořeněnou trochou indie. Jejich texty oscilují na hraně každodenních emočních bojů a rozvoje a dovolily nám se zastavit a jen tak lidsky být. A to je někdy opravdu k nezaplacení.
Biffy Clyro zaujali místo na hlavní stage. Jedna z nejúspěšnějších britských kapel byla naším dalším objevem. A dost příjemným, tahle parta má výjimečně výrazný projev a chytlavé melodie, díky čemuž headlinovali už třeba velikány jako Download, Reading & Leeds nebo přímo Rock For People.
S těžkým srdcem jsme vynechali naše oblíbené Motionless in White, abychom hodinu a půl bivakovali před hlavní stagí, která patřila pro tento večer headlinerovi. A to nikomu menšímu než z mrtvýchvstalých Linkin Park. Po tragickém odchodu frontmana Chestera Benningtona v roce 2017 poslali zbývající členové kapelu k ledu aby se roku 2023 v čele s novou vokalistkou Emily Armstrong vrátili na scénu. Využití dokonalého marketingu a velkou změnou za využití ženského potenciálu začali novou éru albem „From Zero“, které budilo rozporuplné emoce.
Avšak dlouholeté usilování o vystoupení kapely na RFP a dostatečný budget se vyplatily. Kapela přinesla vystoupení o jakém se nám ani nesnilo, zazněly staré známé hity jako Faint, Numb, What i’ve done tak i nové jako třeba Emptiness Machine a fanoušci byli tak nadšení že se utvořil moshpit přímo před pódiem a kdo mohl, zpíval. Třešničkou na dortu byl moment kdy se trpělivý příznivce kapely po držení nápisu „Emily, cut my hair“ po celou dobu setu opravdu dočkal a Emily mu na hlavě za pomoci holícího strojku vytvořila skullet (oholená hlava s delšími vlasy na temeni hlavy). Reakce byly všehovšudy pozitivní a kapela utvrdila svoje místo naprosto zaslouženě.