Vždycky to čekáme a nikdy na to nejsme připraveni. Ač se středa jevila jako rozjezdový den, byli jsme rádi když jsme se před polednem doplazili na první kapelu. Zaujala nás Floya, německá formace čítající jen dva členy, zato ale energie měli za mnohem víc. Veselé synťáky s prvky EDM a skoro až dětská melancholičnost nám zanechala úsměv který se nás držel ještě dlouho. Co Floya rozhodně ovládá je přenést dobrou náladu na ostatní. Není divu že je chválili i Kerrang! a svůj singl „The Hymn“ dostali i na oficiální zápas fotbalové ligy.
Stálicemi RFP jsou písničkáři provázející dětství a dospívání snad každého z nás, Vypsaná Fixa. Enormní účast zastánců všech možných žánrů, od něžných víl až po deathcoristy oděné celé v černém potvrzuje fakt, že Fixa je prostě pro všechny. A to bez rozdílu. Ivan Trojan dostal poctu snad od největšího počtu lidí sdílející jedno místo a kapela představila i úplně nový song, čímž dala na vědomí že rozhodně nekončí a můžeme se těšit na další tvorbu.
Currents ovládli E2 stage a naprosto ji zaplnili. Po několika změnách a kompletní obnově všech členů se stále řadí mezi metalcorovo-djentové stálice. Poslední album „The Death We Seek“ už je dva roky staré, fanoušci se nechali slyšet že by rádi něco nového, tak třeba se dočkáme…?
Dayseeker, kteří hráli na evropském festivale vůbec poprvé pokračovali v metalcorové vlně na kterou jsme naskočili s Currents. Kapela v poslední době nabrala na popularitě, songy spojené se zpěvákovou ztrátou nás, nekecáme, skoro rozplakaly.
The Ghost Inside, formace okolo Jonathana Vigila je pro nás srdcovou záležitostí. Je to něco jako mileniálský poklad vykopaný na světlo, kdykoliv se tihle tvrďáci někde objeví. Nástrahy, které museli překonat bychom nikomu nepřáli a stejně takhle banda pořád tvoří, jejich letošním albem „Searching For Solace“ dokazují, že si moshpity, které pod pódiem probíhaly a které se chvílemi zdály až jako nebezpečná brána Mordoru, kam není radno vstupovat, zaslouží.
Lorna Shore byla pro spoustu jedinců důvodem, proč se čtvrtečního dne zúčastnit. Po příchodu Willa Ramose kapela nabrala druhý dech a získala si spoustu nových fanoušků, a ač dění okolo nich sledujeme už pěknou dobu, možná nám trvalo až do živého vystoupení pochopit, jakou silou celá tahle mystická deathcorová nádhera oplývá. Ohně, neskutečná stage presence a srdcervoucí texty prolnuté vokálním mistrovstvím již výše zmíněného zpěváka nám naprosto učarovaly. A kdoví, třeba nám už těch 20 minut, kterých například „Pain Remains“ trvá, nebude připadat jako věčnost. Naopak, nemohli jsme z pódia odtrhnout oči a finální „See you soon“ nám napovídá že jsme se neviděli na nějakou dobu naposledy.
Headlinerem nebyli nikdo jiní než populární Slipknot, a podle očekávání, kapela měla obrovskou účast. Těm jsme taky příliš neholdovali, ale lehce zrychlené tempo a to co se dělo na pódiu rozhodně přispělo k tomu, zařadit si tuhle formaci do kolonky „na živáky“. Nálada během setu byla něco, co se nedá jen tak popsat a málokterá kapela si drží po 26 letech tempo jako tihle maskovaní mistři.
My už běžíme na den číslo tři a co nevidět se vám zase ozveme. Pokud nechcete o content přijít, sledujte náš Instagram, kde se můžete podívat, jak to na festivale aktuálně vypadá nebo jak probíhají naše Fresh Talky.