Festival se konal 8. a 9.11.2019 v Praze v Doxu+. Ten se konal pod záštitou Rock For People. Report připravil Filip Maxa a Eliška Novotná.
Nouvelle Prague je spojení hudební konference a showcase festivalu. Toto jedinečné skloubení, kde se mají možnost potkat lidé z všech odvětví hudební branže, se koná v Praze již po šesté a stala se z něj velmi příjemná tradice.
Jako místo konference zvolili letos pořadatelé budovu Doxu a konkrétně Dox+, nové prostory obohacené o technicky špičkově vybavený multifunkční sál i konferenční místnosti. Stejně jako samotný Dox + byl i Dox nominován na evropskou architektonickou cenu Mies van der Rohe a
jeho autor, architekt Ivan Kroupa, který se činí nejen u nás, ale i v Norsku, Itálii a USA, byl před několika týdny oceněn cenou ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.
Program se odehrával v hlavním sále, workshop roomu a na balkónku. O občerstvení se staralo bistro Doxu+ a o zahnání žízně pak stánky Redbull, Jack Daniels a Budvar. Návštěvníci měli mimo jiné možnost vyzkoušet i stroj na automatické točení piva – stačilo přiložit náramek, který fungoval jako vstupenka a zároveň vaše cashless peněženka. Workshopy, panely a diskuze se pak věnovali široké škále problémů napříč hudební branží. Podle potřeby si tak přišel každý. Člověk měl možnost zdokonalit se ve psaní lyrics v angličtině, poslechnout si interview s marketingovým magnátem Dukagjinem Lipou, dozvědět se vše o tom jak dostat vaší hudbu do oběhu, na co si dát v hudebním businessu pozor nebo jak si dávat pozor na své duševní zdraví a pod neustálým tlakem nevyhořet. Konference však není jen o samotném programu, ale především o setkávání se s dalšími lidmi, navazování kontaktů a třeba i nových obchodních spoluprací. To je něco, co Nouvelle dělá tak jedinečným – nenucená atmosféra kde má člověk možnost setkávat se, vyměňovat si své názory a zkušenosti a v neposlední řadě objevovat nové možnosti. Kromě konference se pak také večer koná showcase festival – ten se odehrával nejen v hlavní hale Doxu+, ale také v nedalekém Cross clubu. V následující části bych rád stručně shrnul naše dojmy z kapel, které jsme měli možnost vidět.
Franky’s Evil Party (UK)
První kapela prvního večera se rozhodně nenechala zahanbit. Jejich tvrdá undergroundová taneční hudba je živelná a syrová. Byla pro mě ztělesněním filmu Trainspotting (asi není náhoda, že kapela je ze Skotska). Zpěvákův řev působí velmi temně a synthy v kombinaci s kytarou v pozadí dodávají pocit drogové rauše.
The Ninth Wave (UK)
Druhá kapela také pochází ze Skotska, ale hudbu hraje z dost jiného soudku. Nejen jejich vizuální stránka, ale i osobité, moderní pojetí postpunku, mixovaného se synth-popem, je silně inspirováno 80s. Rozhodně můžu doporučit.
Bolt Ruin (BE)
Performance Bolt Ruin se dá jen těžko popsat slovy. Extrémně zajímavý projekt jak po hudební, tak po vizuální stránce – šedé urbanistické scenérie střídající se s tlumeným osvětlením, doplněné mlhovačem – navozují ponurou, ambientní atmosféru. S tím jde ruku v ruce kombinace šumů a dalších zkreslených zvuků, které Belgický producent prolíná a doplňuje kytarou.
Childcare (UK)
Childcare je Britský projekt Eda Carese, který původně působil jako mužská chůva v západním Londýně. Jejich energická show na mě působila jako poprocková verze Tommyho Cashe. Chytlavé melodie, příjemný vokál a energická live show.
Sophie and the Giants (UK)
Neřadím se mezi fanoušky popu, ale Sophie and the Giants ho rozhodně berou za správný konec. Texty možná působí poněkud tuctově, ale rozhodně ne neupřímně. Přidejte k tomu chytlavé kytarové riffy a výrazný hlas zpěvačky – nová stoupající hvězda je na světě.
Sun Arcana (UK)
Britská čtveřice Sun Arcana nás přenesla k alternativnímu rocku, který mi místy skoro až připomínal novou tvorbu Bring me the Horizon. Nezapomenutelně se mi vryl do paměti především hlas zpěváka Toma Harper-Warda. Jeho preciznost vyzpívání vysokých tónů a kontrola screamu, je něco, co se jen tak nevidí.
Redzed (CZ)
První večer zakončovala česká rapová naděje – Redzed. Jeho show začínala až v půl 12 a i přes veškerou snahu to bylo znát. Redzed nám ale (i přes pro něj určitě nezvykle klidnou atmosféru) v sále dával od začátku až do konce 100%. A tak to má být. Upřímný zápal pro věc mu rozhodně nelze odepřít a my jsme si jeho show užili.
Nia Wyn (UK)
Mladá zpěvačka ze severního Walesu nás potěšila především jejím neobyčejným hlasem a skromností. Její hudba je inspirovaná soulem s prvky r´n´b a hip-hopu. Nia chystá v roce 2020 své debutové EP a rozhodně je na co se těšit.
It It Anita (BE)
Bezpochyby můj favorit celého Nouvelle Prague festivalu. Belgická čtveřice se nebojí konfrontovat publikum a vtáhnout ho do středu dění. Jejich show je přímočará, energická a sakra nahlas! Nevím jak popsat slovy to, co se během jejich cca 40 minut dlouhého setu odehrávalo. Zpěvák Damien se s kytarou a mikrofonem co chvíli vrhal mezi lidi a celá show vyvrcholila
snesením bicích doprostřed sálu, kde kapela dokončila svůj set. Neskutečná přímočarost a upřímnost jejich show ze mě udělala okamžitě jejich fandu. Kdybych byl holka, mám kalhotky mokrý doteď.
Cinemon (PL)
Polská trojice nedělá nic tak zvláštního ale všechno dohání procítěním. Jejich poctivý rock´n´roll je velice příjemně poslouchatelný a dalece předčil moje očekávání. Kapela navíc u nás není u nás v Česku poprvé a snad ani naposledy.
I Love You Honey Bunny (CZ)
Domácí indie-rocková senzace má už v Praze poměrně širokou fanouškovskou základnu a bylo to znát i na slušně zaplněném prostoru před stagí v Doxu+. Kluci z ILYHB si živá vystoupení velice užívají a i když mě písničky z jejich debutové desky Cosmic Background Radiation nebaví tolik jako jejich starší tvorba, musím uznat, že na živo fungují skvěle. Tahle kapela má budoucnost na velkých pódiích (už teď si zahráli na festivalech jako Trutnoff, Rock for People nebo Sziget v Budapešti).
Tom Grennan (UK)
Charismatický Ir byl pro většinu lidí hlavním tahákem a největší hvězdou celého festivalu. Grennan slavil velký úspěch na letošním ročníku Rock for People a na Nouvelle svoji formu potvrdil. České publikum má pro zpěváka slabost a komunikace mezi zpěvákem a publikem naplňovala celý sál energií. Jeho charismatický chraplák má nezaměnitelné kouzlo a celé vystoupení se tak zaslouženě řadí mezi highlights letošního ročníku.
Závěrem už bych jen podotkl, jak nesmírně pohodový, ale zároveň vyčerpávající pro nás Nouvelle byl. Vše, o co se v tomto projektu snažili, bylo dotaženo do konce – at’ už jde o pravidelné občerstvení ve formě obídku s rozsáhlým výběrem švédských stolů, nebo o tzv. coffee breaks, kdy
si mohl kdokoli přijít pro překvapivě výbornou kávičku ke kvalitnímu kávovaru a zcela zadarmo si jich dát kolik chtěl – to vše na mě působilo až rodinným dojmem. Všichni se neustále starali o absolutní komfort. Ve welcoming taštičce jsme dostali opakovaně použitelné kelímky s krásnou
grafickou úpravou, pěkné černé sešítky s lepenkovou propiskou a dokonce i elektronickou cigaretku od firmy logic.. A i jedno pivko zadarmo. Událost byla vyloženě napěchována vším, co bych od toho mohla kdy čekat, a s dávkou lásky a upřímnosti navíc. Nikdy by mě nenapadlo, že někdo bude schopen zorganizovat událost, kde bude pohoda skloubená s produktivitou a uměním tím nejnenásilnějším způsobem.