Tento den nás čekal opravdu nadupaný program, který působil jako průřez všemi žánry metalu.
Brazilské královny metalu
Již poněkolikáté se nám předvedly brazilské krásky z Crypty, v čele s Fernandou Lira, která by svým hlasem mohla bořit zdi, má přesně ten typ hlasu, který dokážou ocenit pouze milovníci tvrdé hudby.
Jak naštvat většinu čechů v areálu
Crematory je německá ghotic-metalová kapela, takže je jasné, že budou mluvit jinak než česky. Většina anglicky mluvících jedinců si připravovala svoje překladatelské umění pro nemluvící kamarády, když v tom frontman kapely uviděl německé fanoušky a přepnul z angličtiny čistě do němčiny. Chápu, že je to pohodlnější, ale v tento moment veškerý kontakt s celým areálem přešel pouze na kontakt se čtvrtinou areálu. Tato věc ovlivnila pro mnohé zážitek z koncertu, jelikož komunikace je jedna z těch věcí, která dělá rozdíl mezi poslechem doma a poslechem naživo.
Já si vyhodila rameno, ale asi se nahodilo
Jedna z těch děsivějších vět co může zaznít na koncertu, tentokrát se to povedlo nové frontwoman Battle Beast, která do své nové role dává opravdu monoho energie, opravdu, však si vyhodila rameno!
Na Marianu La Torracu byla asi většina publika zvědavá. Ze začátku areál malinko ztichnul s očekáváním, jak si poradí Mariana s hlasovou rozmanitostí, kterou po sobě zanechala Noora Louhimo. Prvních pár písniček zazpívala s váháním, ale po vykloubení ramene se přestala bát a bylo to poznat i na jejím zpěvu.
Brazilky jsme měli, teď jdeme na brazilc
Poslední kapelou celého ročníku ‘26 byla Sepultura, na kterou se vystřídalo publikum z milovníků heavymetalu na milovníky groovemetalu. Nebyla potřeba ani jedna celá písnička a už se pořádně moshovalo v celém place před pódiem. Na rozdíl od jejich show z Masters of Rock ‘22 byli pořádně slyšet, ne jenom bicí jako tenkrát. Kdy ale byli bicí a bubny slyšet, bylo, když pozvali Fefe, Marianu a ostatní hudebníky na stage, aby si pořádně zabubnovali. Bylo to nejen krásné gesto, krásná poslední show, ale i krásný konec tohoto festivalu.
Změny v areálu oproti minulým rokům.
Oproti minulému ročníku přibyl v areálu asfalt před pódiem, což znamená, že v dešti nebudeme běhat v bahně! Zároveň se toiky vyváželi mnohem častěji, čehož si nešlo nevšimnout, oproti minulým letem bylo mnohem čistěji. Jediné, co v areálu či mimo něj chybí je místo s pitnou vodou, jelikož všude kolem areálu byla místa s užitkovou, nebo balenou vodou. Z ekologického hlediska by bylo mnohem lepší mít někde místo, kde se dá napít i bez plastových obalů.
Děkujeme, že jsme mohli být u této skvělé akce a těšíme se na další!